Czech English French Spanish Turkish
Jste zde: DomůNaše cesty
Chyba
  • JFTP::login: Unable to login
  • JFTP: :mkdir: Špatná odpověď
  • JFTP: :chmod: Špatná odpověď
  • Can't create directory: images/remote
  • JFTP: :mkdir: Špatná odpověď
  • JFTP: :chmod: Špatná odpověď
  • JFTP: :write: Nelze použít pasivní režim
Oznámení
  • Change the permission for all the folders to 777

Naše cesty

Katka a Daniel na kole, expedice El Gafla

"Jsou dva typy cest, po kterých se v životě můžeme vydat.

Jedny jsou asfaltové dálnice, které jsme postavili.
Nedá se na nich žít a tak nám nezbývá než se po nich řítit závratnou rychlostí.
Z jednoho místa do druhého.
Od začátku do konce.
Nevidíme, neslyšíme a naše srdce zůstanou pustá.

A pak jsou tu stezky.
Klikatí se údolími podél řek, proplétají se divokými pralesy, strmě šplhají do hor.
Nejsou rovné a tak než dojdete nakonec spatříte úžasné věci.
Potkáte nespočet poutníků a moudrých tuláků, vaše oči se naplní tisícem barev, vaše uši uslyší tisíce písní a vaše srdce bude plné až po okraj.

Tyto stezky tu byly od nepaměti, jsou žilami matky Země."

Snažíme se na našich cestách jít raději po těchto stezkách. Proto nás neuvidíte v letadle, ale spíš na kole, ve vlaku, autobuse nebo se zvednutým palcem u silnice. Nepotkáte nás v Disneylandu, ale na horských pěšinách, na skalách nebo v dunách pouště. Večer si nepopovídáme v hotelovém baru nebo kempu, ale raději u ohně vedle divoké říčky, na pláži u moře nebo na louce vedle cyklostezky. Jestli jste pro, zveme vás prostřednictvím následujících stránek na společné putování.

Mapa našich cest

{mosmap width='688'|height='300'|maptype='Normal'|showMaptype='1'|kml='http://livepla.net/maps_files/kml/cemap2.kml'}
velká mapa

Podkategorie

  • Geyikbayiri 13/14

    Logo cesty

    Žádný mráz a sníh.
    Žádná překližka a AIX plastik.
    Žádné zkřehlé prsty a pára od pusy.
    Žádné zimní kompromisy.

    2 měsíce, vápenec a krápníky, skály vypražené sluncem, nateklé bandasky, kamarádi v kempu.

    Přesně takhle jsme si to naplánovali na letošní prosinec a leden. Stačí zabalit, hodit bágly na záda a čtyřmi autobusy urazit něco málo přes dva a půl tisíce kilometrů.
    Plány pro tenhle lezecký výpad do našeho milovaného Gejku jsou veliké. V hlavách se nám honí ambice, přání a čísla. To ke sportovnímu lezení patří. Jen o nich to ale rozhodně není. A nebude ...

     
  • Back to paradise

    I love GeyikbayiriKdyž se u nás doma řekne Gejk nebo Turecko, všichni hned vyskočí jak pérko z propisky. Tuhle lezeckou oblast jsme si oblíbili ze všech nejvíc. Můžou za to parádní vápencové stěny, kopce kolem, příjemní vesničané i kamarádi, které jsme tam našli. Navrch ještě pořádná hromada té pravé lezecké atmosféry. Ráno místo budíku cinkají expresky těch, co už míří do skal, a večer se dlouho sedí u sudu, v kterém plápolá oheň a povídá se o všem možném. V Gejku jsme byli na naší cestě Po  železnici k půlměsíci v roce 2008. Nejvyšší čas se zase alespoň na mesíc vrátit do ráje.

  • Rock'n'Sail Tour

    "V červnu bychom rádi odrazili od břehu a vypluli na cestu nazvanou Rock'n'Sail tour. Cestu plnou lezení a plachtění. Na téhle stránce můžete momentálne sledovat naše přípravy na tuto expedici."

    Jsou plány, které vyjdou a plány, které ne. Důležitý je ale sen. Ten stojí na začátku všeho a i když se věci nepodaří podle plánu, sen zůstane. Nám se prozatím nepodařilo vyplout za naším snem o větru v plachtách, mořských vlnách a střelce směřující někam k obzoru. Různé věci se seběhly jinak, než bylo v našem plánu a my zůstali i se šárkou na sladkých vodách Žernoseckého jezera. Co ale není dneska může klidně být zítra. Tenhle sen jsme si nechali zdát dost dlouho a máme jej hluboko pod kůží. Však on se nový plán najde a snad nás dovede tam, kam chceme. Stránku s expedicí Rock'n'Sail tour necháme proto pořád rozepsanou. Jednou určitě bude mít své pokračování.

  • Expedice El Gafla

    logo Expedice El GaflaEl Gafla znamená v arabštině karavana. Ta naše vyrazila na začátku září roku 2008 přes Rakousko, Itálii, Francii a Španělsko až do Maroka. Dvě dvojkola se zapřaženými vozíky a Matějovo samostatné kolo vypadají na silnici skutečně jako bláznivá cyklokaravana a nejeden řidič či kolemjdoucí si nevěřícně mnul oči, zda ho nepostihla fata morgána.

  • Po železnici k půlměsíci

    logo cesty Po železnici k půlměsíciTaky by vás zajímalo, jestli v Turecku jedí turecký med po kilech? Proto, abychom to zjistili a k tomu zažili i nějaká jiná dobrodružství, vypravili jsme se dolů na jih. Do zemí hor, krásné přírody, milých lidí, antických památek a tureckého medu.

  • Cesta do hor

    V létě 2006 jsme znovu osedlali naše bajky a vyrazili na dvouměsíční putování po Čechách, Slovensku a Polsku. Tentokrát Matěj (9 let) jel na vlastním kole, Šimon (6 let) částečně šlapal, částečně se vezl připojen na tyči Trail gator a Daník (4 roky) si užíval pohodlí dětského vozíku. Největší pohodlíčko měl ovšem Jakub, který se vezl u mámy v bříšku. Oproti minulé cestě na kolech do Itálie nám přibyla hromada dalších věcí. Prostornější stan, větší oblečení (jak za ten rok kluci vyrostli) i takové vymoženosti jako fotovoltaický panel, kterým jsme dobíjeli baterie našich elektrospotřebičů a živili cestovní notebook. Náklad se pořádně nafoukl a tak kromě zadních brašen přibyly ještě přední a naše kola dostala lehce mamutí rozměry. I když jsem tipoval, že s tímhle neujedeme ani deset kilometrů, cesta přes hory a doly se nakonec stala skutečností. Takže vzhůru za dobrodružstvím.

  • Cesta tam a zase zpátky

    V létě roku 2005 jsme se vydali na kolech k moři. Koho napadl tenhle bláznivý nápad, když jsme nikdy na kolech moc nejezdili? To už vlastně není ani důležité. Hlavní je, že jsme sebrali odvahu, nedali se odradit řečmi typu "To s dětmi nemůžete" a vyrazili jsme. Překonat strach, zažité stereotypy, vlastní pohodlnost, vymazat ze slovníku slovo nemožné, o tom byla tahle cesta. Všechny tyhle věci na nás útočili pokaždé, když jsme stáli pod dalším alpským průsmykem, s každým novým defektem nebo večerem, kdy jsme dolouho nemohli najít vhodné místo k přespání. Na vrcholku hor, po složité improvizované opravě, a konečně unaveni ve spacáku, jsme se znovu a znovu přesvědčovali, že hranice toho, co dokážeme, leží ještě dál než jsme si mysleli.

  • Krátké cesty a treky

    Když chodíme pěšky, asi nejraději máme hory. Je to svět mezi nebem a zemí. Dole v údolích svítí vesnice a města s běžným lidským mumrajem a starostmi. Tady nahoře to vše odfoukl chladný vítr.

Poslední články z kategorie

Nejnovější články

Další malá kapka
23 zář 2015 18:57 - KatkaDalší malá kapka

Kluci připravují balíčky s pastelkami, bloky, omalovánkami a hrami pro děti z Bělé pod Be [ ... ]

číst dále...
Rozvzpomínání
02 srp 2015 21:03 - Katka

Když přijdete o auto i o stan, otevřou se vám nové možnosti. Byly tady pořád, jen jsme na [ ... ]

číst dále...
Gejk 2015 highline carneval
19 úno 2015 06:35 - AliGejk 2015 highline carneval

Lyžaři si užívají sněhu, lezci prohřáté skály a někdo má zase rád kolem sebe hodně  [ ... ]

číst dále...

Nové komentáře

Nejčtenější články

Nahoru