Czech English French Spanish Turkish
Jste zde: DomůweBlokKá weBlokPoklidná neděle
Chyba
  • JFTP::login: Unable to login
  • JFTP: :mkdir: Špatná odpověď
  • JFTP: :chmod: Špatná odpověď
  • Can't create directory: images/remote
  • JFTP: :mkdir: Špatná odpověď
  • JFTP: :chmod: Špatná odpověď
  • JFTP: :write: Nelze použít pasivní režim
Oznámení
  • Change the permission for all the folders to 777

Poklidná neděle

neděle na jezeře[Aktualizováno o nové fotky] "Ahoj, převezte lodě na jezero. Okamžitě!" ... nebo tak nějak zněla zpráva, kterou jsem v neděli ráno přečetla z telefonu. Těsně před tím volala Líba, ať přijedem pomoct se stěhováním bouldrovky na Písečák. Koukáme z okna a kroutíme hlavou, prší sice už několik dní po sobě, ale voda nikde vidět není. Na internetu kvůli Šárce sledujeme stavy pravidelně, čekáme totiž na menší průtok, abychom si konečně mohli na pískovně zaplachtit, a ani tady žádné zvláštní upozornění nebylo. Tak co se to teda děje?

 Půjčujem si auto, Aleš sbíhá do klubovny stěhovat, kluky dáváme k babičce a já jedu obhlídnout situaci v přístavišti. Že bychom se dostali na jezero je blbost, náš motor si proti proudu ani neškrtne. A plachty? Fouká sice o sto šest, dokonce správným směrem, ale trefujte se v tom do průplavu, navíc když po řece pluje kde co. U Labe už řádí jeřáby a náklaďáky, převozní loď sedí pod silnicí na poli, vejškaři zajišťují skály na pravém břehu, chlapi v přístavišti demontují mola. "Připravte se k vyplutí, odtáhneme vás touhle velkou lodí, vezmeme obě plachetky najednou." Vracím se pro Aleše, bouldrovka je jakž takž uklizená (snad to nebude tak zlé), na řadě je ta naše "holka". Uklízíme krámy z kokpitu, připravujem vesty. Změna plánu, první berou motorák z vedlejšího stání. "Vás připřáhneme na druhý bok." Odvazujem lana. Ukazuje se ale, že manipulace ve vlnách a proudu, je složitější, než se zdálo, takže Lodě odplouvají bez nás. Ještě že tak! Aspoň vidíme, co nás čeká. 

příprava mol k vytažení

V mezičase uklízíme rozvodku, vytahujeme pramičky, klece na ryby a připravujeme dál molo k rozebrání. Je pěkná kosa, aspoň že ty vesty trochu hřejí. Přehlížíme řeči chlapů "od vedle", že to s tou bezpečností bereme moc vážně. Když vidíme, jak se ty skořápky v proudu zmítaj, jsme rádi, že vesty máme. Zkušení nářečníci se vracejí, pod jejich vedením jde vše jak po másle. Vědí co a jak, pracují rychle. Než se nadějem i naše Šárka, vlečená na laně, stoupá proti proudu, který si s ní pohrává jak kočka s myší. Aleš to jistí na přídi, já vzadu zápasím s kormidlem. Svaly na rukou se napínají a brzy začínají bolet. K průplavu do pískovny je to sice jen pár set metrů, ale ani na jezeře není ještě klid. Vítr je fakt silný a ztěžuje i manipulaci s lodí při vyvazování. Chytáme se provizorně na dřevěné rybářské molo a příď jistíme ke stromu ve výšce asi tří metrů nad hladinou.

přechodné vyvázání

Jdem zkontrolovat prognózy a trochu se usušit. Předpověď hlásí zvýšení hladiny ještě minimálně o tři metry. Dáváme rychlé kafe a vracíme se ještě pomoci s molem. Já jedu domů pro další dlouhé lano a pro kocoura. Teda spíš kocouří mimino, máme ho první den, tak ho vezu za dětmi k babičce, aby mu samotnému nebylo smutno. Když se vracím, v přístavišti už se dokončuje, tak ještě jednou k lodi. Altán na břehu už zalévá voda, Aleš přes jeho konstrukci šplhá k uvolněnému molu a dokonce se suchou nohou dostává na palubu. Vyhazuje kotvu co nejdál do jezera, aby silný vítr nezafoukl loď na břeh až hladina stoupne. A vyvazuje ještě záď na vyšší místo na stromě, protože předpovědi stále přidávají nové metry. V nejhorším se lano na přídi přeřízne, aby loď nestáhlo, a zůstane zadní.

vyhození kotvy

Abyste neřekli, že to byla taková brnkačka, máme tu jeden palec, ukázkově přibouchnutý do dveří auta. Jau! Prst bolí a překáží. I s ním se ale Aleš ještě večer vydává demontovat bouldrovku (vždyť jsme ji před nedávnem celou nově natřeli!). Pak večeře s dětma a spát. Zítra to na klidnější den nevypadá.

trocha nešikovnosti

Ráno jede Aleš do Píst pro kanoi (díky Libore). Pomocí ní se dostáváme na palubu o mnoho pohodlněji a převazujeme Šárku k boku jiné lodi u mola hausbótu, abychom zabránili jejímu splutí na břeh. Prohlížíme lana ve větvích stromů vysoko nad našimi hlavami. Až tam prý vystoupá voda. Od té doby už jen pravidelně kontrolujeme. Nejprve z přilehlého břehu a po evakuaci Píšťan už jen dalekohledem z polí za vesnicí.

kam až to dosáhne

Je středa, poledne. Voda stále stoupá.

 

Pravidelná kontrola uvázání lodí.

Na kontrole

 

Večerní jezero působí téměř romanticky. Až na nepořádek, který plave všude podél břehů. Ze studny v jezeře už kouká asi jen metr. Při normálním stavu vody trčí skoro 8 metrů nad hladinu.

Zaplavené jezero

 

Restaurace místní mariny je úplně zaplavená. Mola už se vyvlékla z posuvníků na vertikálních sloupech a volně plavou na hladině.

Restaurace v přístavu je pod vodou

 

Naše Šárka se pohupuje na vlnkách úplně vzadu.

Šárka

 

Cyklisto sesedni z kola a přesedni na loďku.

Cyklisto přesedni

 

Obec Píšťany na břehu jezera je už evakuovaná a uzavřená. Můžeme Šárku kontrolovat jen z protějšího břehu dalekohledem. Voda už přestala stoupat a nejhorší je snad za námi.

Už jen zdálky

 

Ne každá loď má při povodni štěstí. Loď Alešova bratrance se v libeňském přístavu potopila.

Ne každá loď má štěstí

Nejnovější články

Další malá kapka
23 zář 2015 18:57 - KatkaDalší malá kapka

Kluci připravují balíčky s pastelkami, bloky, omalovánkami a hrami pro děti z Bělé pod Be [ ... ]

číst dále...

Nové komentáře

Nejčtenější články

Nahoru