Czech English French Spanish Turkish
Jste zde: DomůweBlokKá weBlokRozvzpomínání
Chyba
  • JFTP::login: Unable to login
  • JFTP: :mkdir: Špatná odpověď
  • JFTP: :chmod: Špatná odpověď
  • Can't create directory: images/remote
  • JFTP: :mkdir: Špatná odpověď
  • JFTP: :chmod: Špatná odpověď
  • JFTP: :write: Nelze použít pasivní režim
Oznámení
  • Change the permission for all the folders to 777

Rozvzpomínání

Když přijdete o auto i o stan, otevřou se vám nové možnosti. Byly tady pořád, jen jsme na ně už nějak pozapomněli. 

stanVlastně jsme přišli i o děti. Jen dočasně!!! :-) Mladší tři kluci odjeli do jižních Čech na skautský tábor a Matěj se vypravuje po vlastní ose do Rumunska. Tak proč si taky někam nevyrazit?
Na jaře jsme si plánovali, jak budeme s novým autem na skalách téměř každý víkend. Nehoda prý není náhoda a my jsme ji NÁHODOU přežili. Auto ne. A protože, řečeno s panem Lustigem z pohádky Lotrando a Zubejda, „svět je malý a o náhody v něm není nouze“. Nepřežil ani stan, když ho na začátku prázdnin navštívil hodně zblízka vzrostlý topol.
Jaké teda máme možnosti? Rádi bychom zkusili nějakou vícedélkovou cestu v horách. Co ale vybrat, abychom se na místo dostali co nejrychleji? A nejlépe co nejlevněji? Zkusit jet stopem? Konzultujeme to s Matějem, který má čerstvé zkušenosti. Radí nám, kde najít užitečné informace na webu (Hitchwiki apod.). Promýšlíme, jak přežít bez stanu v dešti. Malá „stavební“ plachta by to mohla vyřešit. Dobře v dosahu je třeba Vídeň a Alpy okolo. Půjčujeme si průvodce po Höllentallu, ze dvou nefunkčních spacáků „vyrábíme“ jeden velký použitelný, balíme železo, šňůru a ovocné tyčinky ze „třináctky“.
V pátek jdu ještě na chvíli do práce, ale už s batohem na zádech. Sraz v jedenáct u kašny, oběd u Rákosníčkova hřiště a ve 12 už máváme u mrazíren na první auta. Asi dvacet sekund. Staví nám usměvavá mladá žena, která má rychlou jízdu a rušný život v malíčku. Asi v půl druhé už máme za sebou nákup dvou čelovek v Hudáči na Štrosmajeráku. Potom metrem a busem na druhý konec Prahy, zvednout palec a vyrazit za vytouženým lezením. Nocujeme v lese u Neunkirchenu a kolem jedenácté už nás vítá barevné tábořiště v Kaiserbrunnu. Přebalujeme batohy a vydáváme se pod první stěnu. Cesta s názvem Fensterplatte má 140 m a je v obtížnosti 5+. To je pěkný začátek. Odpoledne ji doplňujeme pár těžšími jednodýlkami a těšíme se na další den. Zvečera přichází vítr, který přináší déšť. Po tropických vedrech doma je to vítaná změna. Zatím.
Plachta, která měla mít 3x2 metry, má kratší rozměr sotva metr osmdesát, takže nám do přístřešku stříkají na spacák odražené blátivé kapky. Ráno je ale zase pěkně, a tak se můžeme pustit do nejdelší cesty této výpravy – „400m Joe“. Aleš to všechno oddře. Vytahá, zbuduje štandy, odjistí mě a ještě má se mnou trpělivost, když se mi u omotané borovice rozklepou kolena. Na vrcholu všechno ale překryje nadherný pocit a atmosféru do(s)ladí ovocná tyčinka, která se rozplývá na jazyku.
Nesmíme se ale nechat unášet dlouho, protože cesta dolů bude taky náročná. Hledání orientačních mužiků v lese plném kamení, je někdy docela obtížné a párkrát se musíme vracet. Brodíme se suťovými poli a svážíme se prudkými srázy, abychom za chvíli zase stoupali vzhůru. Metry sklouzané dolů ale nakonec  nad stoupáními vítězí a brzy se ocitáme na silnici u mostu přes řeku Schwarzu. Ještě asi půl hodinky silnicí k tábořišti a čeká nás večeře z posledních zásob. Do stopovacích batohů se vejde méně než do auta, takže následující restday využíváme k doplnění proviantu. A stejně už zase prší. Na stezce podél řeky to ale nevadí a po cestě zpátky se dokonce na chvíli ukázalo i sluníčko, čehož Aleš využil ke koupání. Na kamenité pláži si chvíli čteme a volný den příjemně ubíhá.
Druhý den pokračujeme zase v ochutnávání nových skalních cest. Noční deště ale houstnou a skály nestíhají přes den osychat. Další den tedy místo lezení stoupáme lesní stezkou na vrchol Schneeberg (2075 m n. m.). V lese déšť tolik nevadí a po překonání nejvyššího mrazivého sedla se na chvíli objevuje i sluníčko. A kromě něj ještě „výškový lunapark“.  V informačním prospektu se píše:“Díky moderní zubačce … dojedete až na nejvyšší vrchol Dolního Rakouska. … Naleznete zde turistické stezky, útulné horské chaty a nedotčenou přírodu.“  Stezky a chaty možná, ale nedotčenou přírodu byste tu hledali marně. Kromě dětského hřiště tu najdete výstavní síň moderního umění a spoustu jiných atrakcí. A protože většina návštěvníků se sem opravdu dopravuje mločí zubačkou, na turistické značení se už asi jaksi pozapomnělo. U nádraží a nádherné kaple se motáme půl hodiny, než objevíme správnou cestu dolů. Podle jakého klíče se střídají barvy ve značení a záměny názvů cílových míst, jsme neodhalili. Zpět do údolí se dostáváme těsně před setměním a dalším silným deštěm. Stanů na tábořišti znatelně ubylo.
Nazítří se ještě vracíme nad vesnici na levou stranu údolí a zlézáme poslední dlouhou a několik krátkých cest. Přeháňky ignorujeme. Už ne tak v pátek. Poslední řádně propršená noc a ranní pohled na promáčené skály urychlují rozhodování. Jede se domů. Staví nám první auto. Před Vídní jsme se sice na dvě hodinky zasekli, potom ale následovala velice příjemná jízda truckem až do Brna. Pak poslední auto do Prahy a půlnočákem domů.

Fotky

Komentáře   

 
Ajla
+1 # Odp.: RozvzpomínáníAjla 2015-08-24 18:08
Ahoj :-)
po dlouhé době jsem nakoukla a on tu k mé radosti článek (neznáme se, jen - čtu vás už léta, tak čas od času kouknu, jak se máte) , jsem ráda, že drama s autem jste přečkali a jste pořád takoví úžasní blázni ;-)
I my jsme letos "dali" Alpy pod Dachsteinem (tři děti, spaní v kempu a auto plné krámů a to nelezem , i ferattové sety jsme zapomněli vypůjčit, ale i tak to byla krása) a - vždycky vzpomínám jak vy s bágly na zádech někam..no to bychom nedali, jsmě měkkýši :lol: .
A kolem Schneebergu jsem jeli při cestě domů.
Mějte se krásně a žádné nehody :-)

Ajla
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
Katka
0 # Cesty a návratyKatka 2015-09-08 18:03
Ahoj Ajlo!

Moc děkujeme za prima komentář. Vždycky nás potěší, když slyšíme (čteme :-)), že mají naše stránky a snimi i naše výpravy své příznivce. Určitě jste si také užili nádherný výlet. A navíc s dětmi. Naši kluci pomalu odrůstají, takže si musíme začít zvykat, že častěji budeme jezdit jen ve dvou. I když plánujeme ještě novou společnou cestu (snad už konečně) lodí.
Jsou cesty a jsou návraty. My máme to veliké štěstí, že se můžeme pro oboje svobodně rozhodnout.
Mnoho lidí dnes ale takové štěstí nemá. Ocitli se na cestách, chtějí za svobodou. Jejich cesta je ale plná překážek, nejistot, strachu, otázek. Možná i často myslí na návrat. Cesta zpět ale zatím nevede.
Budeme se snažit je podpořit, jak jen to bude možné. Zatím posíláme trochu peněz, připravujeme spacáky, oblečení. Třeba se naše cesty někde protnou.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Nejnovější články

Další malá kapka
23 zář 2015 18:57 - KatkaDalší malá kapka

Kluci připravují balíčky s pastelkami, bloky, omalovánkami a hrami pro děti z Bělé pod Be [ ... ]

číst dále...
Rozvzpomínání
02 srp 2015 21:03 - Katka

Když přijdete o auto i o stan, otevřou se vám nové možnosti. Byly tady pořád, jen jsme na [ ... ]

číst dále...
Gejk 2015 highline carneval
19 úno 2015 06:35 - AliGejk 2015 highline carneval

Lyžaři si užívají sněhu, lezci prohřáté skály a někdo má zase rád kolem sebe hodně  [ ... ]

číst dále...
Zachraňte Gejk
08 úno 2015 18:01 - AliZachraňte Gejk

Světoznámá lezecká oblast na jihu Turecka je v ohrožení. Hrozí jí úplné zničení. Pomo [ ... ]

číst dále...

Nové komentáře

Nejčtenější články

Nahoru